Perspektivy těžby lithia na Cínovci
Geolog Václav Cílek sleduje příležitosti těžby lithia na Cínovci v Krušných horách a komentuje jejich možný přínos pro rozvoj regionu Ústecko-chomutovské aglomerace.
Archiv pro štítek: Podkrušnohoří
Strategie rozvoje těžebních oblastí a jejich průmět do území
2015 V rámci výzkumu transformace starých průmyslových a těžebních regionů jsem na případových studiích z Německa a České republiky srovnal rozvojové strategie, strukturu intervenčních zásahů, jejich území průmět a jejich věcné a časové vazby. Jako referenční oblasti byla zvolena německá oblast Südraum Leipzig a české Podkrušnohoří. Výstupy této výzkumné části jsem prezentoval v rámci týdne vědy a výzkumu
Continue Reading „Strategie rozvoje těžebních oblastí a jejich průmět do území“
Vztah obyvatel k transformaci těžební oblasti Podkrušnohoří
2013-2014 Jako součást hlubšího poznání východisek rozvojových možností těžební oblasti Podkrušnohoří jsem s podporou grantu SGS v roce 2013-2014 prováděl dílčí sociologický výzkum vztahu obyvatel k procesům transformace. Výzkum se zaměřoval na zkoumání názorů široké veřejnosti – obyvatel žijících v oblasti Podkrušnohoří (oblastí Severočeské hnědouhelné pánve, vymezené pásem městských center Chomutov-Jirkov, Most-Litvínov a Ústí nad Labem-Teplice). Výzkum přispěl
Continue Reading „Vztah obyvatel k transformaci těžební oblasti Podkrušnohoří“
Přístupy a zkušenosti transformace starých průmyslových a těžebních regionů
2013 V rámci před výzkumné části jsem se zabýval jak obecným kontextem transformace starých a průmyslových v západoevropském a středoevropském prostoru a identifikací referenčních regionů, zejména západoevropských, u nichž procesy transformace proběhly nebo probíhají s časovým předstihem než v České republice. Prvotní výstupy rešeršní práce jsem prezentoval v rámci týdne vědy a výzkumu studentů doktorského studijního programu v příspěvku Rozdílné
Continue Reading „Přístupy a zkušenosti transformace starých průmyslových a těžebních regionů“
Udržitelný rozvoj měst a městských regionů v 21. století a výzkum transformace starých průmyslových a těžebních regionů
2012 Zájem o problematiku transformace starých průmyslových a těžebních oblastí vedl k i mému zahájení doktorského studia na fakultě architektury ČVUT, ústavu prostorového plánování. Ústav prostorového plánování se dlouhodobě pod vedením prof. Ing. arch. Karla Maiera zabývá udržitelným rozvojem území, zejména pak měst a městských regionů. Městské regiony pro 21. století by měly být „smart, inclusive“.
Podkrušnohoří – revitalizace krajiny
2010-2011 V rámci mé tehdy ještě začínající praxe architekta, urbanisty a získávání profesních zkušeností v oblasti územního rozvoje a územního plánování jsem měl tu čest nahlédnout pod pokličku specifik plánování rozvoje území těžební oblasti Podkrušnohoří a podílet se na jednom z pilotních projektů post-těžební obnovy krajiny – rekultivace bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice a plánování revitalizace a resocializace
Nová krajina Ústecka
Území Jezera Milada zasahuje bezprostředními vztahy do prostorů měst Ústí nad Labem, Trmice, Chabařovice a obce Řehlovice (svazek obcí Jezera Milada). Širšími vztahy vytváří nově krajinné a rekreační zázemí měst Ústí nad Labem a Teplice. Vzhledem ke spádovosti a velikosti plochy je cílem vybudovat na severním okraji území kulturní krajinu s funkcemi rezidenčně rekreačními,
Rekreační oblast Jezero Milada
Místo: Chabařovice, okres Ústí nad Labem Rok: 2009 Typ: revitalizace post-těžební krajiny Fáze: územní studie Spolupráce: Atelier Charvát, s.r.o. V minulém století byla krajina na území severočeské hnědouhelné pánve nenávratně poškozena rozsáhlou a intenzivní těžební činností. Důsledkem těchto nepřiměřených průmyslových aktivit byl devastující dopad na životní prostředí a krajinu, jejíž sanace potrvají ještě mnoho desítek
Ocelárna Chabařovice
Ocelárna Chabařovice Jedním z dílčích projektů souvisejících s revitalizací území kolem Jezera Milada byla urbanistická studie využití areálu bývalé Ocelárny. Optimální poloha tohoto industriálního areálu situovaného mezi sídly Chabařovice a Roudníky, v těsné blízkosti jezera, z něj činí klíčový opěrný bod pro budoucí urbánní rozvoj celé lokality. Územní studie prověřila potenciál stávajících objektů a historických