2012
Zájem o problematiku transformace starých průmyslových a těžebních oblastí vedl k i mému zahájení doktorského studia na fakultě architektury ČVUT, ústavu prostorového plánování. Ústav prostorového plánování se dlouhodobě pod vedením prof. Ing. arch. Karla Maiera zabývá udržitelným rozvojem území, zejména pak měst a městských regionů.
Městské regiony pro 21. století by měly být „smart, inclusive“. Budou zřejmě čelit výzvám globalizace, klimatické změny, růstu cen energie a přírodních zdrojů obecně a ztráty společenské soudržnosti (včetně zhoršení bezpečnostní situace). Základními problémovými okruhy udržitelného rozvoje městských regionů jsou suburbanizace a urban sprawl, polycentrické soustavy a recyklace území.
V rámci základního tematického okruhu Udržitelný rozvoj měst a městských regionů v 21. století jsem svůj výzkum směřoval k prohloubení poznání procesů, rozvojových trajektorií a projevů transformace starých průmyslových a těžebních regionů. Zároveň jsem se v tomto tematickém kontextu chtěl zabývat starou průmyslovou a těžební oblastí Podkrušnohoří, resp. na městský region ústecko-chomutovské aglomerace, k níž mám osobní vztah a znalosti. Pro tuto aglomeraci lze z prostorového hlediska akcentovat specifika přechodu mezi sídlem a krajinou nebo devastovaná a opuštěná území brownfields – proměna těžební krajiny v krajinu post-těžební.
Úspěch transformace závisí jak na kvalitě územně plánovací praxe, tak na možnostech regionální politiky i regionálního územního managementu jako součástí udržitelného rozvoje regionů.